Rusko - země bez hranic

Bod na mapě byl náš cíl. Okolí Bajkalu.

Irkutsk, těsně před dosednutím letadla.

Už vidíme studentské koleje, kde přespíme dvě noci...

Počítač ve školní jídelně. Kam se hrabou naše elektronické čtečky.

Trolejbusotramvaj nás odvezla do centra

V Irkutsku jsou taky bezdomovci, ale jinak nápadití...

V Leninově ulici jsem kdysi taky bydlel :-)

Celá výprava na břehu řeky Ankary.

Našli jsme hospodu u Švejka. Haška tu všichni moc dobře znají. Dokonce tu čepují pravou Plzeň. Ale jídelní lístek byl v azbuce. Než by to člověk přelouskal, tak by umřel hlady. Ještě že jsme měli dobré ruské přátele, kteří nám s výběrem pomohli.

Jojo, z našich měst si sochy s Leninem taky pamatuju, ale asi je všechny odvezli zpět do Ruska?

Není nad to, dát si pivo v restauraci přímo nad řekou Ankarou

Nejznámější tržiště u Bajkalu. "Listvjanka"

První setkání s bájným Bajkalem a naštěstí jediné zmoknutí

První ubytování v tajze. Luxus v roubence.

Ryby jsme chytali statečně, ale ryby byly statečnější

Společné obědy a večeře. Z kýblů rovnou na talíř :-)

Pitná voda všude kam se člověk podíval. Pili jsme i z Bjaklu a nikdo to neodnesl střevními potíži :-)

Sem tam děravá cesta. Jako naše D1. Sloupy se trošku naklání, ale proud nesou, tak co. Je to jenom estetika.

Staré cesty byly mnohem lepší. Stavěli je vězni, takže se prý sem tam dá ještě najít nějaká ta kostřička. My jsme hledali, ale našli jsme jen staré ručně kované hřeby.

Tolik břízy jsem v životě neviděl. Byla prostě všude...

Náš další tábor. Studentské koleje tu bohužel shořely, protože se pytlákům nehodily, ale stany byly taky dobrý.

Divoký rybíz. Kyselý, ale dobrý .-)

Hmyzu tu bylo nepočítaně

I pro botaniky je tu ráj

Konečně stopa vlka.

Jeleny tu mají taky...

Pevná klec na medvěda, která nás chránila. Utekl z ní prý jenom třikrát. Ale zase na druhou stranu, víckrát se tam prý nechytl :-)

Hub jako v Rusku. Už je nikdo ani neesbíral. Nekonečné množství křemeňáků, lišek a sem tam praváci :-)

Hřib pravý ruský :-)

Hmm, vaří se nám oběd. Polívka a jako druhý chod bude určitě zase polívka...

Vrchní ochutnávač a skvělý průvodce a kamarád Denis.

Dokonalá příroda

Srnce tu mají trošku větší. Toto byl dvouletý mladík. Z masa udělali polívku a játra jsme museli sníst syrová. Je to jejich pochoutka a urážka by byla nejíst. Alespoň, že nám k tomu udělali specialitu. Směs soli s pepřem...

Fotky jsou fajn, ale skutečnost je nepopsatelná...

Kamenné moře

Tajemný Bajkal...

Bajkal

A zase Bajkal

Náš tábor na břehu Bajkalu

Po ubytování jsme zjistili, že máme sousedy :-)

Entomologové by zaplesali

Skromné domy rybářů

Ale tuhle mašinu se sajdou jsem jim skutečně záviděl...

Hmm, po syrových játrech příjemná změna. Syrová ryba. Samozřejmě osolená s pepřem...

Tyhle uzené ryby už byly mnohem lepší :-)

Na snídani přišla i místní kráva. Když to jedla ona, tak poč ne i my?!

Naše kuchařky, průvodkyně, ochránkyně a kamarádky Olga, Nasťa a Máša

Večeře u pana rektora. Moc dobré domácí pelmeně.

náš dopravní prostředek. Měl sice jen 105 koní, ale zato papal 35 litrů nafty na 100 kilometrů

V této oblasti jsme se pohybovali první dny. Školní polesí, které patří k nejmenším honitbám v okolí. Pouze 180 000 hektarů

Na místním tržišti se dalo sehnat cokoliv.

Celá výprava, včetně hlavního fotografa :-)

Zásoby na večer...

A opět neuvěřitelně krásný Bajkal.

Na spaní pod širákem už bylo docela chladno. Ještě že Denis rozdělal oheň a uvařil čaj...

V podobné chatičce jsme spali dvě noci. Stejně jako k této, vedla k té naší pouze pěší cesta. Pravá lesní romantika.

Co k tomu dodat...

Co k tomu dodat...

Společné foto u vodopádu

A další společné foto u vodopádu :-)

Úžasná a čistá příroda

Tak tady jsme strávili pár dní. Park s čistou přírodou, spaním pod širákem a nočním vytím vlků, kteří byli až moc blízko...

Poslední noc strávená venku. Naši průvodci zapálili jedinou obranu před medvědy. Ale noc jsme ještě pro jistotu strávili pod širákem :-)

Raní procházka po rašeliništi

Krásný tvoreček, který nás svým křikem doprovázel na každém kroku v tajze.

Burunduk

Pro turisty tu udělali novou lávku. Asi čekají návaly turistů. Jen to ne!

Rosnatka jako na Rejvízu. Jen dlouholistá ;-)

Před mysliveckou fakultou nesmělo chybět společné foto u známé sochy :-)

Další společné foto v muzeu na fakultě

Bajkalské zátiší :-)

Poslední večer, loučení, vodka, tanec a předávání dárků :-)

Nikdo nechtěl uvěřit, že už jsme v letadle :-( Tak alespoň (krátké) sbohem krásné Ankaře... Všichni jsme si slíbili, že to sbohem, bude jen na krátko. Tedy brzy Rusko a naši milí přátelé "na shledanou".