Glyfosát (glyphosate) je účinná látka neselektivního herbicidu Roundup. Od zavedení glyfosátu v r.1974 uplynulo již téměř 40 let, během kterých prokázal řadu jedinečných vlastností z pohledu účinnosti, ale i ekotoxikologických vlastností (http://www.glyphosate.eu/) a stal se světově nejpoužívanějším herbicidem. Nárůst spotřeby glyfosátu je markantní zvláště v posledních 15-ti letech v souvislosti se zaváděním geneticky modifikovaných plodin s tolerancí k herbicidům prakticky na všech kontinentech a také stále klesající cenou tohoto herbicidu, neboť jej dnes již nabízí i mnoho generických výrobců. Nevhodné a příliš časté používání herbicidů má za následek vznik a šíření herbicidní rezistence (www.weedscience.org), což se nyní začíná projevovat i glyfosátu prudkým nárůstem počtu rezistentních populací plevelů. Vysoká celosvětová spotřeba budí také obavy z nepříznivých dopadů na prostředí, ekosystémy a lidské zdraví. Proto je prakticky na celém světě včetně EU glyfosát soustavně podrobován kritickému zkoumání. Prestože registrační autority (viz. např. http://www.apvma.gov.au/news_media/community/2010-13_glyphosate_au.php) docházejí prozatím k závěru, že glyfosát je relativně bezpečný, pokud je používán způsobem a v dávkách, jak je registrován,objevuje se mnoho pseudovědeckých studií, jejichž hlavním cílem je získávat popularitu prostřednictvím diskreditace glyfosátu. Nejznámější z tohoto pohledu je studie Séraliniho a kol., která však byla velmi brzy z metodologického hlediska zpochybněna hlavní evropskou institucí pro bezpečnost potravin - European Food Safety Authority (http://www.efsa.europa.eu/en/press/news/121128.htm). Nedávno se objevila studie Anthony Samsela a Stephanie Seneff, kteří na základě literárních pramenů vyvozují, že glyfosát způsobuje prostřednictvím zásahu do metabolických procesů v lidském těle vznik mnoha civilizačních chorob. Tento článek se rychle stal argumentem v rukách odpůrců a kritiků glyfosátu, kteří na základě informací obsažených v tomto článku žádají zákaz glyfosátu, anebo alespoň zdokladování jeho bezpečnosti. Stejný požadavek byl vznesen i na Ministerstvo zemědělství ČR a v souvislosti s tím jsem byl požádán Výborem fytosanitárním a životního prostředí o zpracování stanoviska k závažnosti informací a hypotéz obsažených v tomto článku. Autoři umně manipulují s fakty a vytvářejí hypotetické konstrukce, které mohou u čtenáře vyvolat pocit vědecké serióznosti a věrohodnosti. Ve svém stanovisku se proto zaměřuji na hlavní vědecké slabiny a nepravdy prezentované v tomto článku, které věrohodnost článku snižují a dokumentují, že není možné jej považovat za materiál dokladující nebezpečnost glyfosátu či nová a závažnější rizika, než je doposud známo. Znění celého stanoviska je uvedeno v přiloženém dokumentu.
