Po mnoha letech registračního řízení a vývojových experimentů pro místní podmínky vstupuje i v Evropě na scénu technologie Clearfield, jejíž základním prvkem jsou odrůdy polních plodin s tolerancí k herbicidům (HT) ze skupiny imidazolinonů. Tyto odrůdy nejsou geneticky modifikované, nepodléhají zvláštní legislativě pro pěstování GMO a mohou se tedy pěstovat i v evropských podmínkách. Hlavní principy, vývoj a uplatnění této technologie popisuje podrobně článek "Imidazolinone-tolerant crops: history, current status and future" (příloha). Jedná se o technologii, která se používá již téměř 20 let, ale mimo Evropu je postupně vytlačována geneticky modifikovanými odrůdami s tolerancí k herbicidům (zvláště glyfosátu), které mívají příznivější pěstitelské vlastnosti. Vedle výhod přinášejí HT plodiny i celou řadu pěstitelských úskalí, což je všeobecně známá skutečnost - stručný přehled o současných problémech a dalším vývoji na poli odrůd s tolerancí k herbicidům uvádím ve své prezentaci v příloze: "Odrůdy s tolerancí k herbicidům - kam směřuje vývoj ve světě a u nás" přednesené koncem května 2013 ve Velichovkách pro pracovníky pokusných stanic zabývajících se registračními pokusy.
Zatímco u slunečnice byl systém ochrany proti plevelům s využitím ALS tolerantních odrůd na Slovensku a později i v ČR přijat bez velké publicity a získal si hned oblibu pěstitelů, u řepky začaly panovat velké diskuze. Jedním z důvodů může být, že řepka se pěstuje na podstatně větší výměře než slunečnice a tudíž i konkurenční boj na trhu odrůd řepky a prostředků na ochranu rostlin je intenzivnější. I z tohoto důvodu se pravděpodoně rozpoutala nejdříve v Německu a nyní i u nás agresivní kampaň diskreditující tuto technologii. Jako záminka se hodila především schopnost semen řepky přežívat dlouhodobě v půdním profilu a chovat se jako plevel v následných plodinách, z čehož byla nekriticky vykonstruována celá řada katastrofických scénářů, jak z pera ekologických aktivistů.
K silným kritikům technologie Clearfield v řepce patří německá poradenská společnost N.U. Agrar, která prostřednictvím svého zastoupení působí i v ČR. Antikampaň získala oficiální charakter dopisem zástupce firmy N.U. Agrar na Ministerstvo zemědělství, kde v současné době vzniká v multidisciplinární komisi Národní akční plán (NAP) k zajištění udržitelného používání pesticidů. Předsedou komise pro NAP Ing. Michalem Hnízdilem jsem byl proto požádán o vyjádření k systému Clearfield. Protože jsem tak již učinil ve sborníkovém příspěvku na semináři SPZO ve Hluku v roce 2012, zaměřil jsem se pouze na některé body kritiky, které jsou vědecky nepodložené a zveličují rizika plynoucí ze zavedení systému i pro pěstitele, kteří tuto řepku nechtějí pěstovat. Dopis firmy N.U. Agrar, který jsem dostal k dispozici i svoji reakci vypracovanou na žádost Ing. Hnízdila uvádím v přílohách.
Bohužel se tato kampaň neomezuje pouze na podniky praxe, ale jak jsem se nedávno dozvěděl od ředitelky Sdružení pro ječmen a slad, zástupce společnosti N.U. Agrar agitoval i u ní a dalších nezávislých poradenských a vědecko-výzkumných subjektů, zdá se však, že bezúspěšně. Shodou okolností jsem byl hned následující den kontaktován e-mailem agronomem podniku ZS Sloveč, který sám u firmy NU Agrar údajně dříve pracoval a nyní využívá nadále jejího poradenství. Vyzval mne , cituji: "k přehodnocení Vašich stanovisek k rozšiřování odrůd řepky tolerantních k účinné látce imazamox, která prezentujete v odborných kruzích". Konstatuji, že k systému Clearfield jsem se vyjádřil pouze 2x - na konferenci ve Hluku a pro ministerskou komisi pro NAP (viz přílohy). Obě tato stanoviska jsou objektivní, neutrální, ale hlavně založená na mně dostupných informacích z literatury, zkušenostech z vlastního výzkumu v této oblasti a z praxe u nás i ve světě a nikoliv na nepodložených spekulacích - nebudu na nich tedy nic měnit, případně prosím o konkretizaci, jaké pasáže bych měl změnit. Obě má stanoviska byla zpracována na požádání (SPZO a MZe), sám nemám žádný zájem někoho ovlivňovat, tím méně špatným směrem. Na druhou stranu se neobávám žádné diskuse v této oblasti, ani v teoretické, ani v praktické rovině.
Na závěr bych chtěl ujistit všechny pěstitele, kteří systém Clearfield sami nechtějí používat, že míra ohrožení jejich podniku plevelnou Clearfield řepkou v důsledku přejezdu kombajnů, přenosu pylu či příměsi v certifikovaném osivu, je při běžné praxi hospodářsky zanedbatelná a není na místě se obávat. Ti, kdo se rozhodnou Clearfield řepku ve zdůvodněných případech pěstovat, nechť dobře zváží ve svých podmínkách hlavně rizika vyplývající z regulace rezistentního výdrolu a dodržují doporučení výrobce pro použití této technologie. Strašení škodami v důsledku křížení řepky s plevely rostoucími v ČR je z kategorie sci-fi románů. Pěstitelé si musí být vědomi, že vždycky "něco je za něco", ale na druhou stranu se jedná o rizika řiditelná, zvládnutelná a při rozumném a účelném použití přináší tato technologie řadu nových možností a rozšiřuje paletu prostředků pro regulaci plevelů v řepce. Informací k herbicidně tolerantním odrůdám je dnes na internetu, v časopisech i v knižní formě bezpočet. Kdo umí číst a používá vlastní hlavu, nemusí se při svém vzdělání, zkušenostech a velikosti podniku nechat manipulovat a schovávat se za drahé, ale ne moc odborně korektní či dokonce zavádějící informace od různých poraděnků (dříve z východu, dnes ze západu), zvlášť ne v oboru, který sám vystudoval.
