Studoval jsem molekulární biologii na bakalářském stupni a evoluční biologii na magisterském a doktorském stupni PřF UK (2005 – 2013). Mým tématem byl výzkum bakteriálních kolonií. Nejdříve signalizace mezi koloniemi [1], potom interakce různých bakteriálních druhů [2], dědičnost a variace tvaru kolonií [3], systém inaktivace antibiotik volatilními látkami [4] a rozpoznání různých kmenů na základě volatilních látek [5].

[1] Čepl, J., Pátková, I., Blahůšková, A., Cvrčková, F., & Markoš, A. (2010). Patterning of mutually interacting bacterial bodies: close contacts and airborne signals. BMC microbiology, 10(1), 1-15.

[2] Pátková, I., Čepl, J. J., Rieger, T., Blahůšková, A., Neubauer, Z., & Markoš, A. (2012). Developmental plasticity of bacterial colonies and consortia in germ-free and gnotobiotic settings. BMC microbiology, 12(1), 1-19

[3] Čepl, J., Blahůšková, A., Neubauer, Z., & Markoš, A. (2016). Variations and heredity in bacterial colonies. Communicative & Integrative Biology, 9(6), e1261228.

[4] Čepl, J., Blahůšková, A., Cvrčková, F., & Markoš, A. (2014). Ammonia produced by bacterial colonies promotes growth of ampicillin-sensitive Serratia sp. by means of antibiotic inactivation. FEMS microbiology letters, 354(2), 126-132.

[5] Sovová, K., Čepl, J., Markoš, A., & Španěl, P. (2013). Real time monitoring of population dynamics in concurrent bacterial growth using SIFT-MS quantification of volatile metabolites. Analyst, 138(17), 4795-4801.

Tématikou bakteriálních kolonií jsem potom ve formě populačních simulací [6,7] rozvíjel i po nástupu na KGFLD (2014 - ). Zde jsem spolupracoval na simulačních studiích šlechtitelských strategií u lesních dřevin [8,9] a v současnosti pracuji na simulačních studiích týkajících se vývoje kvantitativního znaku po kolonizaci nového území a vývoje adaptability při změně klimatu. Zároveň se podílím na vyhodnocování genetických dat na pomezí populační genetiky a evoluční biologie [10].

[6] Čepl, J., Scholtz, V., & Scholtzová, J. (2016). The fitness change and the diversity maintenance in the growing mixed colony of two Serratia rubidaea clones. Archives of microbiology, 198(3), 301-306.

[7] Čepl, J., Scholtz, V., & Scholtzová, J. (2019). Modeling of concentric pattern of Serratia marcescens colony. Archives of microbiology, 201(1), 87-92.

[8] Stejskal, J., Lstibůrek, M., Klápště, J., Čepl, J., & El-Kassaby, Y. A. (2018). Effect of genomic prediction on response to selection in forest tree breeding. Tree Genetics & Genomes, 14(5), 1-9.

[9] Stejskal, J., Klápště, J., Čepl, J., El-Kassaby, Y. A., & Lstibůrek, M. (2022). Effect of clonal testing on the efficiency of genomic evaluation in forest tree breeding. Scientific reports, 12(1), 1-5.

[10] Korecký, J., Čepl, J., Stejskal, J., Faltinová, Z., Dvořák, J., Lstibůrek, M., & El-Kassaby, Y. A. (2021). Genetic diversity of Norway spruce ecotypes assessed by GBS-derived SNPs. Scientific reports, 11(1), 1-12.

Další oblast mého zájmu tvoří vyhodnocování bohatých fyziologických dat, jako je genová exprese [11], volatilní metabolity [12], spektrální reflektance [13] či parametry fotosyntézy nahlédnuté skrze fluorescenci chlorofylu [14,15]. U posledních dvou jmenovaných je mým cílem zachycení genetické variability v určitých úsecích reflektanční a fluorescenční křivky, což povede k hlubšímu pochopení významu takových fenotypů.

[11] Čepl, J., Stejskal, J., Korecký, J., Hejtmánek, J., Faltinová, Z., Lstibůrek, M., & Gezan, S. (2020). The dehydrins gene expression differs across ecotypes in Norway spruce and relates to weather fluctuations. Scientific reports, 10(1), 1-9.

[12] Stříbrská, B., Hradecký, J., Čepl, J., Tomášková, I., Jakuš, R., Modlinger, R., ... & Jirošová, A. (2022). Forest margins provide favourable microclimatic niches to swarming bark beetles, but Norway spruce trees were not attacked by Ips typographus shortly after edge creation in a field experiment. Forest Ecology and Management, 506, 119950.

[13] Čepl, J., Stejskal, J., Lhotáková, Z., Holá, D., Korecký, J., Lstibůrek, M., ... & Albrechtová, J. (2018). Heritable variation in needle spectral reflectance of Scots pine (Pinus sylvestris L.) peaks in red edge. Remote Sensing of Environment, 219, 89-98.

[14] Čepl, J., Holá, D., Stejskal, J., Korecký, J., Kočová, M., Lhotáková, Z., ... & Lstibůrek, M. (2016). Genetic variability and heritability of chlorophyll a fluorescence parameters in Scots pine (Pinus sylvestris L.). Tree physiology, 36(7), 883-895.

[15] Tomášková, I., Pastierovič, F., Krejzková, A., Čepl, J., & Hradecký, J. (2021). Norway spruce ecotypes distinguished by chlorophyll a fluorescence kinetics. Acta Physiologiae Plantarum, 43(2), 1-6.

Kompletní seznam publikací:

https://www.researchgate.net/profile/Jaroslav-Cepl/research