Cílem návrhu krajinářské studie jsou úpravy zemědělské krajiny mezi obcemi Dříteň, Strachovice a Nákří, aby do budoucna byla schopna plnit nejen funkci produkční, ale i funkce ekologické, retenční a pobytové.
Současné prostředí otevřené agrární krajiny velkého měřítka je v současné době pro jiné než produkční účely nehostinná, a je dále vizuálně zatížena přítomností vedení ZVN a pohledově exponovanými dálkovými pohledy na jadernou elektrárnu Temelín.
V území se stávající velikost půdních bloků pohybuje v rozmezí cca 12 ha až 85 ha, přičemž velikost jednotlivých dílů půdních bloků je považováno za přijatelnou v rozmezí cca 2–25 ha. V krajině v současné době citelně chybí krajinná zeleň na rozhraní jednotlivých dílů půdních bloků. V současném stavu absentuje významnější zastoupení rozptýlené krajinné zeleně a stanovišť pro výskyt rozmanitějších rostlinných a živočišných druhů. Alejové doprovody kolem komunikací jsou vesměs ve stavu torzovitých pozůstatků dřívějších alejí, nebo zcela chybí. Samotná zemědělská krajina je pak pro pěší pohyb obyvatel spíše nepřístupná. V území se nacházejí vodoteče regulované do přímých opevněných koryt, orba probíhá prakticky na břehovou hranu vodoteče, absentují břehové porosty. Rovněž dříve široké zatravněné pásy podél vodotečí a údolnic jsou rozorány. Takové vodoteče pouze rychle odvádějí vodu z území a neposkytují podmínky pro život organismů. Výsledkem všech vlivů je ekologicky nestabilní monotónní krajina a chudá na biodiverzitu. Pro zlepšení neutěšeného stavu je v návrhu přistoupeno komplexním přístupem k rozšíření soustavy krajinné zeleně. Návrh liniové krajinné zeleně respektuje současné dělení dílů půdních bloků a směřuje proto především na tato rozhraní.
S návrhem nové zeleně do krajiny je spojen návrh zlepšení prostupnosti krajiny pro obyvatele
prostřednictvím nových polních cest a spojnic, čehož sekundárním dopadem se předpokládá zlepšení osobního vztahu místních ke své krajině a tím i k jejímu dalšímu využívání.
Krajinná zeleň hraje roli v potlačení dominant "krajiny elektrických vedení". Výsadby dřevin kolem polních a pěších cest jsou orientovány tak, aby spolu s další navrženou zelení omezovaly pohledové uplatnění negativních dominant (např. na vedení ZVN, jaderná elektrárna Temelín atp.), nebo naopak nezakrývaly potenciálně zajímavé vyhlídky. Zohledněna je tedy i rozmanitost pohledovosti.
Aleje kolem komunikací jsou navrženy k obnově nebo novému založení. Navržena je revitalizace vodotečí zejména Bílého, Dříteňského a Jamského potoku, přičemž kolem vodotečí a údolnic je cílem i obnovena zatravněné údolnice a doprovodná břehová keřová a stromová vegetace.
Navržená soustava trvalé krajinné zeleně jako celek obohacuje krajinu, působí protierozně,
zlepšuje zadržování vody v území a opticky krajinu člení na menší celky s harmoničtějším
měřítkem. Takto rekonstruovaná krajina v u nás neobvykle velkém měřítku má potenciál být zdravá a trvale schopná plnit potřebné funkce, kde má prostor nejen zemědělská výroba, ale také příroda a člověk
